UPOZORNĚNÍ. Článek zobecňuje popis a výsledky výzkumu rostlinných adaptogenů případně dalších rostlinných materiálů s imunostimulačními účinky. Informace uvedené v článku jsou obecného charakteru a nemají za účel přisuzovat vybraným zástupcům léčivé účinky.
I přes nesporný posun v léčbě řady chronických onemocnění nově čelí farmaceutický výzkum a průmysl vysoké poptávce po látkách přírodního původu. Celosvětový obrat fytopreparátů dosáhl v roce 2017 desítek miliard dolarů. Jen v ČR prodej fytofarmak se v roce 2015 přiblížil k 1 mld. Kč. Za vzrůstající oblibou fytoterapie je její přirozený původ, vzrůstající tlak a poptávka ze strany pacientů a nové poznatky. Řada rostlinných preparátů se navíc dostala do seznamu Evropského lékopisu. Nově se objevuje trend, kdy samotné farmaceutické společnosti zařazují do svého portfolia přípravky s obsahem fytofarmak s cílem posílit účinnost běžně používaných léčiv v léčbě komunitních onemocnění. V Německu dlouhodobě patří fytofarmaka k nejužívanějším vůbec. Tento trend jednak reflektuje na poptávku, ale i výzkum a potřebu účinných fytofarmak s neomezenou dostupností (bez předpisu) pro pacienta. Většina rostlinných adaptogenů (imunoadjuvancií ) patří do skupiny léčivých rostlin.
Téměř vždy jejich komplexní účinek vychází ze synergického působení orchestru biologicky aktivních látek vázaných na genus/čeleď rostliny. Právě původ látek určuje charakter a působení ve vztahu k organismu. Mezi hlavní skupiny patří organické kyseliny, flavonoidy, alkaloidy, chinony, glukany, saponiny a terpeny. Diverzita, složení a hlavní účinky pak vychází z „kokteilu“ těchto látek. Není tedy překvapením, že jejich pomocí můžeme dosáhnout imunostimulačních, protizánětlivých, antioxidačních, antiinfekčních nebo i protinádorových účinků. Primárně vychází použití adaptogenů z dlouhodobé empirické zkušenosti. Ale je nutno dodat, že postupné výzkumy „rozklíčovávají“ obecné účinky na úroveň jednotlivých biologicky aktivních látek a buněčných struktur. Právě poznání mechanizmů účinku uvedených adaptogenních látek je základem budoucího správného použití léčivých rostlin.
Adaptogeny.
Jednou z nejvyhledávanějších skupin patří léčivky s adaptogenními účinky. Adaptogeny jsou charakterizovány také jako biostimulátory, harmonizátory nebo tonika. Lze je chápat jako prostředky, které zvyšují všeobecnou odolnost (imunitu) a výkonnost organismu, která je mu geneticky vlastní, bez toho, aby se do organismu nutně vnášely další látky. Adaptogeny umožňují rychlou „adaptaci“ na změnu nebo noxu (to obecně znamená lépe odolávat stresům vznikajícím následkem zvýšených nároků na psychický a fyzický výkon nebo vlivem nepříznivých podmínek). Uplatňují se tak při překonávání potíží, které obecně chápeme jako „civilizační stresové faktory“.
Adaptogenní účinek musí být vždy nespecifický. Ovlivňuje totiž stresovou osu podnět-odezva organismu. Následně aktivuje energetické, případně imunologické zdroje organismu. Vyvažuje tak mapu sekundárních stresových poslů v linii hypothalamus-hypofýza-nadledvinky, stejně jako sympathoadrenální systém. Výsledkem je adaptace na stresor a snížení metabolické bouře prostřednictvím adaptace klíčovým spouštěčů –mediátorů.
Mezi hlavní adaptogeny patří vyšší houby (Fungi, nejčastějí stopkovýtrusé houby) a dále zástupci vybraných čeledí Aralkovité, Tlusticovité nebo Klanopraškovité.
Adaptogeny:
Ganoderma lucidum (Curtis) P. Karst. – lesklokorka lesklá je stopkovýtrusá dřevokazná houba z čeledi Ganodermataceae. Houby mají různě veliký 25–300 mm velký klobouk kruhovitého nebo oválného tvaru, který je na povrchu je lesklý, hladký, v mládí špinavě žlutý, později červenohnědý až kaštanově hnědý s tenkou kůrou. V současné době vzhledem k vysoké poptávce se lesklokorka pěstuje uměle, a to zejména v Číně, Koreji, Japonsku, Vietnamu a Thajsku. Houba se pěstuje na farmách pomocí logů na dřevěných polenech nebo na substrátu z pilin a slámy. Novější průmyslové produkce využívají postupy kultivace mycelia v bioreaktorech na pevném či tekutém substrátu Přestože má přirozeně rostoucí houba výrazně hořkou chuť, která se při umělém pěstování ztrácí, nemají senzorické vlastnosti významný vliv na obsah účinných látek, které zůstávají při umělém pěstování zachovány.
Ganoderma lucidum obsahuje více než 400 různých biologicky aktivních látek. Hlavními zastoupení mají polysacharidy a triterpenoidy, dále steroly (ergosterol a jeho deriváty, β-sitosterol), seskviterpeny, alkaloidy, proteiny (např. imunomodulační protein LZ-8), glykoproteiny, peptidy a aminokyseliny, stopové prvky (železo, zinek, měď, hořčík, mangan) nukleotidy a nukleosidy (adenosin), ribonukleové kyseliny, mastné kyseliny, vitaminy a aromatické látky. Specifický je obsah organických sloučenin germania Ge-132. Z polysacharidů jsou nejdůležitější beta glukany s vazbou β-1–3 a β-1–6. U Ganodermy bylo izolováno více než 150 terpenoidů (např. kyselina ganoderová – vysoce oxygenovaný triterpenoid lanostanového typu), kys. ganoderenová, lucidenová, ganodermová, ganolucidová, lucidony, ganoderoly a ganoderaly.
Není překvapení, že vhledem k vysokému obsahu biologických látek, Ganoderma vykazuje řadu významných metabolických účinků na organizmus. Část z nich byla opakovaně potvrzena v četných studiích. Zajímavé jsou účinky na imunitní systém, (účinek zprostředkovaný frakcemi polysacharidů), které dále vykazují protinádorové, antioxidační a hypoglykemické účinky. Protinádorové účinky spočívají v několika úrovních mechanismu. Indukce apoptózy, imunomodulační a buněčný cytotoxický účinek včetně inhibice angiogeneze. Protinádorový účinek byl pozorován u nádorů karcinomu prsu a prostaty, u kolorektálnímu karcinomu a některých dalších nádorových forem. Při experimentech dále došlo ke snížení a úpravě glykémie v krvi, ke snížení hladiny celkového cholesterolu a úpravě parametrů krevních lipidů.
Obsahové triterpenoidy vykazují hepatoprotektivní, antihypertenzivní, protizánětlivý, antibakteriální, antifungální a antivirový účinek (proti viru HIV a HSV1/2 a CMV). Významná je inhibice uvolňování histaminu. Lesklokorku je tak možné využít u řady chronických potíží (např. hepatitidy, bronchitidy, astmatu, cukrovky a žaludečních vředů). Snižuje i nežádoucí účinky chemoterapie a ozařování.
Rhodiola rosea L. (rozchodnice růžová, zlatý kořen) Rostlina z čeledi Crassulaceae (Tlusticovité) patří k široce rozšířeným druhům. Roste v horských oblastech jihovýchodní Asie, ale vyskytuje se také v Evropě (Pyreneje, Alpy, Karpaty atd.) V České republice je rostlina přísně chráněna a patří ke kriticky ohroženým druhům. Rozchodnice růžová je vytrvalá dvoudomá ojíněná rostlina s válcovitým dužnatým růžovým oddenkem. Vlivem prostředí je velmi polymorfní a mění se i její znaky (např. tvar a velikost listů nebo výška rostliny. Rod zahrnuje dalších 21 druhů.
Za typické pro rozchodnici je vysoký obsah fenylpropanoidu rosavinu a glukosidu salidrosidu. Dále bylo identifikováno přes 140 dalších látek (např. monoterpeny a jejich glykosidy, proantokyanidiny, flavonolignany a řada derivátů kyseliny gallové). Charakteristickou vůni drogy vytváří směs geraniolu a dalších esterů. K hlavním prokázaným farmakologickým účinkům extraktu rozchodnice patří antioxidační, protistresový, antidepresivní a stimulační účinky na CNS u únavového syndromu. Rozchodnice, na rozdíl od dalších rostlinných adaptogenů, zmírňuje důsledky stresu u kardiovaskulární disfunkce. Z publikovaných výsledků klinických testů vyplývá, že
tato droga nevykazuje významné metabolické interakce a nepříznivé účinky.
Schisandra chinensis (TURCZ.) BAILL.-Schizandra čínská – klanopraška
Schisandra je nazývána japonsko mandžuským endemitem. Tento druh roste v oblasti Dálného východu, na jih od 51 ̊ stupně severní šířky – v Rusku až po jižní Sachalin a Kurilské ostrovy. Mimo tento prostor je taxon rozšířen v Koreji, Japonsku, a Číně.
Nejcennějším zdrojem biologicky účinných látek jsou semena. Z nověji zjištěných poznatků vyplývá, že biologické spektrum účinků je velmi obsáhlé. Nejčastěji obsažené lignany (dibenzocykloctadienové lignany – schizandriny mezi nimi schisandrin, deoxyschisandrin, schisandrin B, schisandrin C, gomisin A, schisanthenol, and schisantherin A) mají především významné hepatoprotektivní, neuroprotektivní a antioxidační účinky. Z toho vyplývá i jejich další použití. (úprava trombocytární agregace, metabolismus cholesterolu a lipidů). Disponují imunostimulačním a protizánětlivými účinky. Vzhledem k šíři biologických účinků a nízké toxicitě látek je velmi vhodné rozšířit použití ať už drogy nebo jednotlivých izolovaných lignanů v doplňcích samostatně nebo v kombinaci.
Eleutherococcus senticosus (Rupr&Maxim) – Eleuterokok ostnitý
Druh je rozšířen ve východních oblastech Asie. Eleuterokok ostnitý je vytrvalý opadavý a mrazuvzdorný keř s průměrnou výškou 1,5 až 2 m a silným kořenovým systémem, který je bohatým zdrojem aktivních látek. Ty tvoří převážně Eleutherosidy A – M. Dále lignany, minoritní saponiny a beta sitosterol. Je řazen mezi typické adaptogeny pro svůj nespecifický tonizující účinek na organismus. Řada studií a sledování prokázala jeho pozitivní vliv na výkonnostní ergogenní parametry krve (zvýšená spotřeba kyslíku, hladina glykemie a tvorba laktátu). Dobře dokladované jsou imunomodulační účinky prostřednictvím aktivace bílých krvinek (T-lymfocyty, NK buňky a další). U respiračních onemocnění horních cest dýchacích bylo podávání eleuterokoku doprovázeno signifikantním poklesem symptomů včetně bolestí hlavy a otoků v otolaryngealním prostoru. To umožňuje kombinovat výhody podávání eleuterokoku s dalšími látkami podobného charakteru nebo k zesílení účinku léčiv (antibiotika nebo mukolytika). Podávání nevykazuje významný zásah do systému prostřednictvím cytochromu CYP3A4 a CYP2D6.
Stále narůstající počet poznatků, praktických zkušeností a informací nám umožňuje využití adaptogenů při léčbě, která byla dosud vyhrazena pouze léčivům. I řada farmaceutických firem obohacuje čím dál častěji své produktové portfolio o tyto látky a sice formou ZP nebo doplňků stravy.
PharmDr. Richard Pfleger
